Category Archives: Hry

Latest Posts

DOTa je skvělá hra. Proto jsem s ní skončil.

Pár let po přelomu tisíciletí nastupuji do první třídy, na počítači běží Windows 97 a celý gigabajtový harddisk zabíra Age of Empires I. Od těchto dnů se procesory zrychlily o pár GHz a každá RAMka za pár kaček pojme mnohonásobně více dat než antický pevný disk. Jedno se ale neztratilo – má záliba v počítačových hrách. Přes archaický (v té době!) Minecraft se dostávám k legendárnímu Call of Duty 4, ke hře, která dle mého názoru patří pořád mezi to nejlepší, co online FPS nabízí.

Virtuálně jsem poznal desítky lidí po celém světě a se svým klanem nahrál stovky zápasů. Naprostá nostalgie. „Those were the times.“

Call of Duty 4 bylo vytvořeno v roce 2006. Psalo se 2014 a COD pomalu umírá. Na serverech ubývá lidí a asi jediným světovým turnajem, který se hraje, je District Prague. A tak končím i já.

Call of Duty 4 – Promod

A zde přichází ten osudový moment – hledal jsem čím se zabavit dál. Po důkladném zvážení všech pro a proti volím DOTu – vypadá to jako skvělá hra, která je na rozdíl od podobného LoLka naprosto zdarma. Žádné kupování hrdinů ani jiné výhody – i amatér, který neutratil ani korunu může teoreticky porazit profesionála s desetitisícem nahraných hodin. A o co vlastně jde? Dva týmy hrdinů o pěti členech mají za cíl zničit soupeřovu základnu. Každý hráč ovládá jednoho z 81 unikátních hrdinů. Jejich volba je naprosto klíčová. Každá postava je specifická. Výběr může rozhodnout o výhře ještě nežli hra započne. Všichni začínají od nuly jen s jednou schopností a s minimem vybavení.

Na kosočtvercové mapě jsou 3 hlavní cesty, po kterých pochodují skupinky „creepů“, za jejichž zabití získá hráč jak peníze, tak zkušenosti. Za peníze si může zakoupit lepší vybavení a za vyšší level vylepšit některé kouzel. Jde o každou sekundu. O každý zlaťák. Každý mrtvý hrdina je pro soupeře jako malé zlaté prasátko. Tým musí spolupracovat, pomáhat si a hlavně spolu komunikovat.

Screenshot ze zápasu mezi týmy Na’Vi a [A]lliance

DOTA („Defense of the Ancient“) je extrémně soutěživá. V tom spočívá její návykovost. Jakmile je člověk „polapen“, musí se neustále zlepšovat. Nemyslím, že dokážu tuto závislost srovnávat s hrami typu Warcraft, kde se člověk naprosto ztotožní svým hrdinou. I tak je zde ta síla, která žene člověka pořád dál – být lepší, získat lepší rank, zabít více soupeřů, nebo získat hezčí itemy.

Ještě před několika měsíci jsem podle Steamu zvládl nahrát i 48 hodin za 2 týdny. A zkuste si to skloubit se studiem gymnázia. Když si uvědomím, že to v realitě znamená mít svůj týden o den (vlastně dva) kratší, tak se mi zamotá hlava. Zkoušel jsem své hraní omezovat, ale hry tohoto typu fungují na principu, že jakmile se hráč do hry přidá, již není možnost odejít. Pokud by tak učinil, hrozí mu BAN na dny až měsíce. Jakmile se tedy připojíte, na hodinu není cesty zpět. Takže něco jako „zahrát si na pár minut“ prostě neexistuje. Veškerý volný čas pak člověk tráví hraním nebo snahou o zlepšení.

Jak se tedy z této smyčky dostat?

Znám lidi, kteří hru odstranili a následně nainstalovali už mnohokrát. Jak se vymanit z tohoto bludného kruhu?

  1. Učiň to rozhodnutí! Nic jako „hrát jen chvíli“ prostě neexistuje.
  2. Ne zítra. Ne za chvíli. Teď.
  3. Odinstaluj DOTu.
  4. Odeber si přátele ze Steamu, prodej itemy, odstraň všechny odběry na Youtube.

Jiný způsob neexistuje. Omezování nepomáhá. Od odinstalování jsem na DOTu kromě psaní tohoto článku nepomyslel. Zahrát si jednu hru a jít? Na to nemám bohužel vůli.