Tag Archives: ČVUT FIT

Latest Posts

Šestý semestr na FIT ČVUT: Final countdown

Tradičně tenhle blogpost píšu s víc než ročním zpožděním. Jak to bývá, na většinu negativních věcí jsem zapomněl. Musím říct že takhle zpětně byl tohle ten nejkrásnější semestr studia. Máte konečně možnost dělat na něčem co vás zajímá a baví, nemusíte v podstatě chodit do školy a můžete si tak organizovat čas úplně podle sebe. Když jsem nebyl v práci, měl jsem v pohodě čas jezdit na silničce a po večerech sázet LaTeX. Enjoyment.

Tenhle post je tak trochu guide pro studenty kteří mají před sebou státnice a zároveň taky svědectví týhle části studia FITu.

Jak napsat bakalářku a dát státnice

Kolem tvorby bakalářky panuje na FITu opar nejistoty protože vám vlastně nikdy neřekne, co a jak je potřeba udělat. Takže se musíte ptát starších spolužáků nebo sondovat fakultní web, kde to je někde zahrabaný. Tenhle post se to snaží částečně objasnit protože v posledním semestru jsem na rozdíl od předchozích do školy moc nechodil. Takže o předmětech se toho tady moc nedočtete.

Začal bych tím, že obecně nedoporučuju dělat věci na poslední chvíli. Mluvím teď hlavně o zadání bakalářky, který jsem neměl dopředu moc vyřešený a doháněl jsem to na poslední chvíli. Nebyla to sice tak moc moje chyba, ale kdybych byl začal dřív vyhnu se zbytečnýmu stresu.

Předtucha z budoucnosti – bakalářský projekt

Vracíme se v čase na konec 5. semestru. Museli jste si zapsat povinný předmět všech studijních plánů – bakalářský projekt. Cílem bakalářského projektu je donutit studenta pracovat dopředu na bakalářce a udělat nějakou práci.

Zápočet z bakalářského projektu vám uděluje vedoucí vaší bakalářky. Je tedy potřeba mít vybrané téma a mít ho zapsané v fakultním systému. Někteří vedoucí vyžadují reálnou práci. Většina vám dá ty 4 kredity skoro zadarmo. A ani jim nic nezbyde, když jste reálně na bakalářce za předchozí semestr nic neudělali.

Existuje předem stanovený deadline, který popisuje do kdy je potřeba zapsat si bakalářku a vybrat zadání. Dejte ale bacha, proces zadání tématu do systému je kapitola sama o sobě:

Poté, co se domluvíte s vedoucím, zapíše vám vaše téma do FIT systému. Následuje hadshake nutných potvrzení mezi vámi, vaším vedoucím, vedoucím katedry, paní v bufetu, bohem, nevrlou paní v šatně a já nevím kým ještě. A to samo o sobě zabere dost času. Je tudíž nejlepší vybrat si topic víc než týden před koncem semestru. Nicméně jsem pochopil, že tenhle deadline taky není „deadly“.

Při výběru zadání můžete využít vypsaná zadání na webu FITu ale dost realisticky nemusíte najít nic moc zajímavého. Další možností je domluvit si vlastní zadání s potencionálním vedoucím individuálně. Verze, kterou jsem zvolil já, bylo na bakalářce spolupracovat s firmou. Nasát tak firemní zkušenosti, něco si vydělat a zároveň si odbýt povinnosti ve škole.

S hledáním zadání doporučuju začít co nejdřív. Na druhou stranu není ale důvod se stresovat až uvidítě šprtíky hrotit zadání už v létě rok předem. „All is well“, času máte dost, ale je potřeba brát v potaz, že pokud si chcete jako vedoucího vybrat oblíbeného pedagoga, může být na konci semestru už přebookovaný od spolužáků.

Platí pravidlo, že alespoň jedna osoba z dvojice vedoucí/oponent musí být z FITu. Naopak druhá může být v podstatě kdokoliv (ale měl by asi mít minimálně bakalářský titul, tím si ale jistý nejsem).

Poté, co vyberete vedoucího a máte schválené zadání BP, stojí za to vybrat si i oponenta. Pokud to neuděláte, někoho vám automaticky přidělí. Je ale mnohem jistější se domluvit s někým sympatickým koho znáte. Nakonec vaši práci hodnotí právě vedoucí a oponent. Můžete si takhle trochu snížit pravděpodobnost že oponent bude debil a navrhne vám F.

Šestý semestr – fun begins

Tak a je to tady. Přišel šestý semestr a vy máte makat na bakalářce. Před sebou máte 12 týdnů, počítač a říkáte si „Času dost.“ Času dost to fakt je. Čím dřív začnete, tím míň stresu si zažijete.

V posledním semestru jsem měl splněny všechny povinné předměty i dost kreditů. Zbyla jen práce na bakalářce plus předmět DPR, který standardně zapisuje v posledním semestru. Dobrovolně jsem si navíc zapsal pouze seminář znalostního inženýrství (BI–SZ2).

[BI-DPR] Dokumentace, prezentace a rétorika

Na DPR se učíte, jak sázet v LaTeXu, jak používat FIT šablonu a jak se připravit na prezentaci bakalářky u státnic. Přednášky jsem bohužel nestíhal, protože byly v pondělí. Já jsem chodil do školy jen v úterky kdy jsem měl kromě cvik z DPR i SZ2 takže o nich můžu říct je to že se bez nich dá obejít.

Naopak na cvičení bych chodit doporučil. Některá jsou trochu pointless a připomínají mluvnici někde na gymplu, na jiných se ale naučíte používat LaTeX což je potřeba.

V průběhu semestru se píše několik online testů které testují jak gramatiku tak citační etiku. Není to nic složitého a máte na ně několik pokusů a fit-wiki. Donutí vás ale zamyslet se nad tím co děláte.

[BI-SZ2] Seminář znalostního inženýrství 2

Loňský běh vedl Pablo a tenhle semestr ho převzal Ondra Bíža. Trochu se změnila struktura předmětu (bohužel k horšímu) kdy už nebylo potřeba připravovat podrobný handout. Taky úroveň jednotlivých prezentací byla horší než loni. Vzhledem k tomu, že Ondra jde na magistra do USA, jednalo se možná o poslední běh. (edit z budoucnosti: SZ1 is alive.)

Deadline se blíží – zábava končí

Hodně záleží obor od oboru a zadání od zadání. Dostal jsem pocit, že mezi softwarovými inženýry často spočívala bakalářka ve tvorbě „nějaké“ aplikace, což někteří stihli už v předchozím semestru. Pak celý semestr jen chodili na pivo a psali v TeXu dokumentaci což nezabere tak dlouho.

U já jsem tradičně na BP makal až do poslední chvíle.

„Art is never finished, it is abandoned.“

Vyplodit samotnou textovou část za týden až dva není tak zásadní problém. Chce to mít ale o čem psát.

Ohledně výběru vedoucího práce. Úplně nejlepší je mít vedoucího, který vaši práci opravdu povede a bude s vámi komunikovat a spolupracovat. S výběrem si dejte záležet. Vyberte si někoho inspirativního o kom si řeknete – „tyjo, taky bych někdy chtěl bejt takhle dobrej“ – a třeba od něj ten skill fakt nasajete a taky jednou budete dobrý. Než si vedoucího vyberete zeptejte se ostatních studentů kterým už nějakou práci vedl. Je šíleně cenný mít přehled o tom, jaký měli zážitek.

Před deadlinem je potřeba ukázat svázanou BP ve dvou kopiích na studijní kde vám na ni dají razítko. Součástí práce musí být praktická část na nějakém médiu – CD, SD. Viděl jsem i lidi co to dávali na flešce. Jak to přidělali k deskám fakt netuším. Potvrzené výtisky osobně odnesete oponentovi a vedoucímu. Opět je to takový „soft“ deadline. Pokud to přinesete o den později taky vás asi nevyhodí.

Odevzdáno – státnice za rohem

svoji bakalářku po vytištění zavřete, odevzdejte a neotvírejte

Sun-c‘, Umění získání titulu

Po odevzdání BP máte 4 – 5 týdnů na to, abyste do sebe nasoukali látku z většiny hardcore předmětů, které jste na FITu prošli a šťastně zapomněli. Můžete si dát pár dní pauzičku ale pak je nejlepší začít se učit. Určitě budete znát někoho, kdo už při odevzdání BP měl vypracovanou půlku státnicových okruhů a vy máte pocit, že jste totálně v pí*i. Klid, je čas, ale je ho málo. To zvládnete. Tak jako my a další válečníci před vámi.

Státnice na FITu se skládají ze dvou komponent – prezentace a obhajoby. Dopředu víte, kdy začíná i končí státnicové období, ale přesné datum svojí státnice ne. Rozpis kdo a kdy jde na řadu vám dají k dispozici až na začátku zkoušecího dvoutýdenní. Škola má nějaký deadline do kdy tyhle informace musí zveřejnit ale ten samozřejmě nedodržovali.

Na obhajobu si nachystáte prezentaci vaší práce – v DPR vás ji donutili vytvořit už před několika týdny – a následně ji přednesete vaší porotě. Kromě poroty (a vlastně kohokoliv) může přijít i vedoucí a oponent. Oni vypracovali vaše hodnocení takže je fajn, když ho i na místě přečtou. Třeba se vás pak při určování známky váš vedoucí zastane a nevyhodí vás.

S posudky od vedoucího a oponenta se seznámíte přibližně týden před státnicema. Mají na to nějaký deadline, ale tradičně ho moc nedodržovali.

Na základě posudků, vaší prezentace a otázek od poroty se stanoví známka kterou ale určuje porota. Nemusí nutně ležet mezi hodnocením vedoucího a oponenta. Pokud ale máte kvalitní práci nejspíš tomu tak bude.

Ústní zkouška je důvod, proč se všichni bojí státnic. Skládá se ze dvou otázek. Jedna je z oborových, druhá z povinných předmětů. Tedy celkem přes 60 otázek, které byste se měli dokonale namemorovat. S kamarádama jsme si oborové otázky vypracovali a pro představu jsou na GITu. Společné okruhy jsou mnohem horší, protože v jedné otázce se často vyskytne i látka třeba ze 4 přednášek (looking at you algoritmy a grafy). Navíc to jsou vesměs věci co vás moc nezajímají ale počítá se s tím, že je perfektně umíte.

Jak to funguje? Dostanete místnost a čas kam se máte v den státnic dostavit. Máte na sobě oblek. Už je skoro léto, takže se potíte jak pes. Přijdete do specifikované místnosti a nafasujete 2 náhodně vybrané otázky. Jedna ze společných okruhů a druhá z oborových. Tady u mě došlo k mírnému fuckupu, jelikož mi systém vygeneroval 2 oborové otázky. Obě dvě jsem celkem dobře uměl takže jsem si vůbec nijak nestěžoval a vypracoval je. Na otázky máte v součtu asi 40 minut. Pak už jen čekáte než si vás zavolá komise.

Přijdete před komisi, představíte se a začnete prezentovat svoji připravenou prezentaci. Po prezentaci se přečte posudek vedoucího, oponenta a známky co navrhují. Následně „obhajujete“ svůj papír s řešením vylosovaných okruhů. Na vaši obhajobu může přijít kdokoliv. Takže klidně vaše holka nebo kamarádi s flaškou. To je asi fajn, protože když komise nebude dávat pozor protože řeší to že vám přiřadila 2 oborové otázky můžete svoji práci ukazovat alespoň jim a nemluvit do zdi.

Problém s 2 oborovýma otázka se u mě samozřejmě komise snažila zahrát do autu. Doptávali se mě tak na nějakou otázku kterou si vytáhli z paty. Samozřejmě že jsem to na místě mírně zmotal a opakovaně jsem jim tvrdil, že na DFS se používá fronta a určitě ne stack (to je možná správně, pořád to z hlavy nevím a nechce se mi nad tím přemýšlet). Ale byli shovívaví a donutili mě naštěstí změnit názor.

Po dozkoušení vás vyženou ven z místnosti aby se domluvili na známce. Stojíte přede dveřma a zvažujete svůj osud. Vyhlídka dalšího učení je v tuhle chvíli fakt nechutná takže se můžete asi jen modlit. No a pak vás zavolají zpět. Řeknou, jak se rozhodli, potřesou si vaší zpocenou rukou a můžete se jít spát nebo se opít.

Jak se efektivně připravit na státnice moc neporadím. Každému vyhovuje při učení něco jiného. Mě hodně bavilo učit se se spolužáky. Pro klid v duši je potřeba umět od každé otázky alespoň nějaké nutné minimum. Zaprvé vás to hodí mírně do pohody, zadruhé pokud víte alespoň něco a máte kvalitní posudek, od státnic vás nevyhodí.

If you can’t explain something in simple terms, you don’t understand it.

Richard Feynman

Vzhledem k tomu, že se předem dozvíte kdo bude sedět v komisi, lze se selektivně zaměřit na předměty, které členové přidělené poroty typicky zkouší. Spolehnout se na to ale nedá. Vykašlat se kompletně na některé otázky je hazard který nemusí úplně dopadnout. Navíc existují „renezanční učitelé“, kteří učili tak půlku předmětů na FITu takže vám to moc nepomůže.

Pokud máte v porotě vedoucího, tak ten by vás zkoušet neměl. Naopak panuje rozšířený mýtus, že předseda komise nezkouší.

Suicidal bottomline

Napadla mě zhoubná myšlenka že FIT by se vlastně dal dát za pět semestrů. Bylo by potřeba obětovat léto mezi čtvrtým a pátým semestrem na psaní bakalářky a v předchozích semestrech si zapsat pár předmětů navíc. Jestli by tohle stálo za šestiměsíční následující prázdniny je otázka. Zní to lákavě. Ale je to sebevražda.

Dovětek autora

Měl jsem štěstí že jsem mohl dělat bakalářku pro Jumpshot (Avast). Jo, to je ta firma, která prodávala data uživatelů Avastu a kterou letos na jaře Avast zavřel. Chápu, bylo to eticky na hraně, ale i tak to byla super společnost. RIP.

Pracovat v Avastu byla bezva zkušenost. Pro studenta žijícího na koleji co si k večeři udělá tak možná párky nebo chleba s hořčicí jsou benefity ve firmě jako Avast pure dream (čti snídaně a obědy ve formě švédského stolu, svačiny v práci, fotbálek a ping-pong, místnost se sítěmi na spaní) a zásadní životní upgrade. Poznal jsem spoustu bezva lidí a celkově nebýt týhle zkušenosti tak nejsem ani zdaleka tam kde teď jsem.

Pracovat na bakalářce pro firmu musím vřele doporučit. Pokud máte vedoucího ve škole a jasnou vizi co dělat, tak go for it, můžete si tak dělat úplně cokoliv vás napadne. Pokud si ale chcete zkusit jaké je to pracovat na reálném projektu a nedělat jen něco do šuplíku tak není nad čím váhat. IT je jeden z mála oborů kde něco takovýho jde a je škoda toho nevyužít.

Jak jsem se dostal ke spolupráci s Jumpshotem je kapitola sama o sobě. Long story short jsem nejdřív poslal mail všem cool firmám v Praze a překvapivě mi jich i pár odpovědělo. Nakonec jsem se k téhle spolupráci dostal tak, že jsem „zanetworkoval“ na jedné přednášce a rozhodnul jsem se právě pro Jumpshot, kde jsem jako bakalářku trénoval neuronky klasifikoval s nimi URL adresy – viz Klasifikace webových adres pomocí hlubokých neuronových sítí.

Po bakaláři jsem už na magistru absolvoval Erasmus v Lisabonu. O tom v budoucnu taky něco napíšu. Na magistru pokračuji dál s FITem. Spousta kamarádů mi odešla do zahraničí a na jiný školy (TUM, MFF UK, FEL) a i já jsem o tom uvažoval. Na druhou stranu chci při škole pracovat a nechci to nijak hrotit. Takže volba padla právě na FIT. Navíc mi bylo po konci bakaláře nabídnuto učit VZD, což byl můj úplně nejoblíbenější předmět. Tak pokud jste ho ještě neabsolvovali, tak si ho zapište.

Pokud píšete / chystáte se psát bakalářku tak držím palce, to zvládnete.

Čtvrtý semestr na FIT ČVUT: Nějak to letí

Tenhle příspěvek jsem zanedbal a píšu ho až s půlročním zpožděním. Na konci minulého semestru jsem se k tomu nepřinutil, a na začátku zimního jsem pak měl práce nad hlavou s naší instalací na SIGNAL festival (o tom možná napíšu jindy). Asi budou v tomhle případě chybět horké emoce jako v případě předchozích semestrů a už si toho moc nepamatuju, tak vynechám oblíbenou sekci „jak udělat předmět“.

Když se tak koukám na moje předchozí blog posty, tak tam FIT popisuju jako hardcore školu a studium jako no-life. Za těch pár let jsem ale vystřízlivěl z pocitu, že absolventi FITu jsou nějak, co se vzdělání týče, na výši. Pravda je taková, že znám spoustu lidí, kteří studují ≥ 4 roky, mnoho předmětů na víc pokusů a ono to nakonec nějak dopadne. Ale i tak hodnotím svoje rozhodnutí jít na FIT jako pozitivní a neměnil bych.

V retrospektivě byl 4. semestr relativní pohoda. Vůbec první semestr bez matematiky. Vybral jsem si obor Znalostní inženýrství (ZI) a s tímto vědomím jsem si začal zapisovat i oborové předměty. Z pohledu volby oboru jsem se rozhodnul dobře. Nelituji, že nejsem například na softwarovém inženýrství nebo teoretické informatice. ZI přešlo nově pod katedru aplikované matematiky a s tímto přechodem došlo ke zlepšení většiny předmětů. K mnoha mám pořád připomínky, ale jen tak dál!

BI-BEZ [Bezpečnost]

Úvod do informatické bezpečnosti. Relativně zajímavý a přínosný předmět který studenta provede základy kryptografie. Cvičení mě bavila, zápočty ani zkouška nebyly po přípravě nějak zásadní problém. Příkladem z probírané látky je výměna klíčů v asymetrických šifrách nebo funkce a slabiny hashovacích algoritmů.

choose encryption modes wisely

BI-OSY [Operační systémy]

Poslední 2 progtestové úlohy na bakalářském FITu. Obě mají za cíl naučit studenta multithreadingu. První úloha za pomocí C++11 threadů, druhá pak za pomocí POSIX threadů. Stačí naštěstí udělat jen jednu úlohu a já jsem se tak spokojil radši s horší známkou než s představou, že strávím dalších několik desítek hodin debugováním POSIX threadů. Zkouška která následuje bohužel vůbec neodpovídá obsahu přednášek. Namísto zkouší studenty ze životnosti HDD a počtu zapisování i-node při přesunu souboru. A to jsou znalosti, které jsem od zkoušky stejně už dávno zapomněl a nemám pocit, že bych je k něčemu potřeboval.

harsh reality

BI-PRP [Právo a podnikání]

Za průchod studiem je třeba absolvovat alespoň 2 ekonomicko-manažerské předměty. Vybral jsem si právo a podnikání s vidinou, že mě bude bavit stejně jako předchozí verze tohoto předmětu, kterou jsem absolvoval v prváku. Přednášky byly ale bohužel o něco slabší a zkouška nebyla opět koncipovaná moc s ohledem na probraná témata. Pro někoho může být zajímavá přednáška zaměřená na vyplnění daňového přiznání, na kterou asi letos na jaře zajdu.

BI-PSI [Počítačové sítě]

Actually super a přínosný předmět. Skoro každý se v dnešní době setká se síťovou komunikací. A já jsem svoje znalosti například zužitkoval už v našem projektu na SIGNAL. Znám nyní vrstvy OSI modelu a vím, alespoň zhruba, jak ta síť vlastně funguje. Na cvičeních si člověk zkouší konfigurovat sítě, zapojovat UTP kabely a jako semestrálku pak napsat vlastního TCP klienta.

BI-SI1.2 [Softwarové inženýrství]

Předmět ke kterému mám velké výhrady. Jeho cílem je naučit studenty spolupracovat ve skupině, přinutit je psát dokumentaci, verzovat kód a využívat systém pro správu ticketů (TRAC). Můj zážitek byl ale následující: Na prvním cvičení prohlásí, že si mají studenti udělat skupiny a vymyslet zadání pro projekt. Už toto je problém, protože se dost možná stane, že nemáte na paralelce žádné kamarády a musíte tedy s cizinci vymýšlet zadání na projekt. pro který ještě pořádně neznáte požadavky. Stal jsem se tak team-leaderem 5 členného týmu, a začali jsme vyvíjet systém pro správu sportovního klubu. Nejsmutnější je, že v podstatě nejde vymyslet zajímavý projekt, protože například ke hře bude člověk těžko kreslit diagramy a řešit usecasy. Průběh předmětu je založený na iteracích, ve kterých je potřeba splnit různé části projektu a odevzdat různé části dokumentace. Největší pain je nutnost psát dokumentaci v Enterprise Architectu, což je naprosto odporný nástroj který navíc podporuje jen Windows. Takže si buď nainstalujete Windows, nebo si užijete odpornou grafiku a rozjede to ve Wine.

Alternativou k tomuto předmětu je zapsat si zároveň předmět Softwarový projekt [BI-SP1], který nahrazuje cvičení SI1 a měl by údajně být více časově náročný. Studenti Softwarového inženýrství ho mají povinně. Realita je ale taková, že SP1 není o moc víc náročný a jsou to v podstatě 4 kredity navíc zdarma. Každý projekt v SP1 má individuálního vedoucího, který ne-vždy vyžaduje veškerou dokumentaci, člověk se tak navíc může vyhnout i EA, což stojí samo o sobě za zvážení. Máte taktéž možnost procovat na něčem více užitečném než na wasted-time projektu v SI1. Kdybych tohle býval věděl, zapsal bych si SP1.

BI-VWM [Vyhledávání na webu a v multimediálních databázích]

VWM mě dost bavily. Celé hodnocení ze semestru spočívá ve tvorbě semestrálky. Já jsem jako svoji semestrálku vytvářel implementaci top-k treshold a Faginova algoritmu. Na přednáškách se dozvíte například, jak funguje indexování, jak vypadá Google matice i jak funguje KNN. Samotná zkouška je nakonec až smutně lehká, což vede k tomu, že jsem se bohužel nedokopal naučit tyto znalosti víc nazpaměť.

BI-ZUM [Základy umělé inteligence]

Předmět na který jsem se těšil už od prváku, který mě ale bohužel zklamal. Předmět měl první semestr nový garant a přednášející, který je světová kapacita na multi-agent-pathfinding, ale přednášky i náplň cvičení nebyly moc zajímavé. Teoreticky to měl být průlet biblí AI od Russela a Norviga Artificial Intelligence: A Modern Approach. Na průchod všech témat mají na Berkley 2 semestry, u nás je to jen výběr pár algoritmů. Pokud jste se navíc už setkali například s genetickými algoritmy, teorií her, prohledáváním s heuristikou a neuronovými sítěmi, tak si z předmětu nic moc nedonesete. Jako semestrálku jsem udělal neuronovou síť řídící první stage Falcon9 a za pomocí genetických algoritmů ji učil přistávat na platformě. Zkouška je lehká.

get motivated

All images stolen from FITMeme.

Třetí semestr na FIT ČVUT: Lehčí to nebude

Do třetího semestru jsem šel s jedním velkým omylem. Domníval jsem se, že po překonání prvních dvou semestrů, lineární algebry a dalších obávaných předmětů už půjde FIT studovat tak nějak samospádem. Nemohl jsem se více mýlit. Jak praví můj kamarád na magistru: „Lehčí to nebude. Jen si člověk zvykne“. Bohužel. V tuhle chvíli bych řekl, že třetí semestr byl prozatím co se vytížeností studiem asi nejhorší. Jeden si řekne – progtestové úlohy za celý semestr jenom 3, jen pár předmětů, na první pohled jen jednu matiku. Vůbec netuší, co ho vlastně čeká.

Průchodnost „velké trojky“. Zapsaných / úspěšně ukončených.

V semestru mě zatěžoval nejvíc předmět HRY, který jsem si zapsal jako volitelný na FELu. Byl jsem team leader našeho 4členného gamedev týmu. Měl jsem pocit, že pořád nestíháme a byl jsem trochu ve stresu. Že by to ale bylo produktivní říct nemůžu. Za celý semestr v podstatě nenastal moment, kdy bych měl pocit, že mám všechny věci do školy splněné. Co se povinných předmětů týče, nejvíce času mi v semestru zabrala diskrétní matika, na kterou je potřeba se trochu připravovat. Ve zkouškovém pak přibyde takzvaná „velká trojka“ – vražedné trio třídílných hardcore zkoušek na předměty AAG, AG1 a ZDM.

legit Google search

Tenhle blog ohledně FITu píšu hlavně pro lidi, kteří na FIT přijdou v následujících letech. Ale také pro představu, jaké studium vlastně je. Proto jsem se rozhodl ke každému předmětu připsat i vlastní návod, jak předmět udělat. Pár hintů, které bych byl býval sám ocenil na začátku semestru. Sám takhle na začátku každého semestru čerpám od zkušenějších spolužáků, kteří FIT už absolvovali.

BI-AAG [Automaty A Gramatiky]

Na začátku semestru jsem vůbec neměl šajn, o co jde. Automaty a gramatiky? Pod tím jsem si představoval něco jako pračku co umí číst knížky. V předmětu se student naučí klasifikovat jednotlivé druhy formálních jazyků, navrhovat stavové automaty, vytvářet regulární výrazy, a mnoho víc (což si už teď moc nepamatuju). Na konci je navíc kapitola věnovaná problému P vs. NP a Turingovým strojům. V podstatě to znamená, že si celý semestr kreslíte do sešitu divné posloupnosti znaků, občas děláte kroužky a ty spojujete, a občas si kreslíte a vyplňujete tabulky. Moc jsem občas nechápal, k čemu mi to má být dobré.

Z popisu předmětu mi připadalo, že se není čeho bát. Opak je pravdou. K získání zápočtu je potřeba v průběhu podzimu získat alespoň nadpoloviční většinu bodů ze 6 malých písemek. Na každou z nich se dá naučit za předchozí večer, takže to není takový problém. Pak ovšem přijde zkouškové, a vy zjistíte, že vás čeká pekelná smršť zkoušek.

Úryvek z ankety – zkouška z AAG připomíná triatlon.

Zkouška se skládá z počítačového rozstřelu, písemné části a je zakončena zkouškou ústní. Překrásná dávka stresu. Tedy alespoň pro mě.

Jak udělat AAG?

V semestru se píše 6 malých písemek. Je potřeba získat nadpoloviční většinu bodů, což není nesplnitelné. Šok nastává až při učení na zkoušku. Obzvlášť pokud se ti nechtělo chodit na kryptické přednášky pana profesora Holuba. Na ty ale nechodí skoro nikdo, takže si to není třeba vyčítat.

Na zkoušku doporučuji učit se týden. Teoreticky to jde i za 4 dny, ale už je to dost na knap. První čtyři dny – propočítej celá skripta. Další den (nebo i půl stačí) se připravuj na rozstřel. Zbytek svého volného času (den) věnuj počítání příkladů a cílené přípravě z fit-wiki. Témata příkladů se věrně podobají loňským rokům, takže se stačí dobře naučit zadání, která se opakovala a je vyhráno. Při přípravě na ústní je opět nejlepší čerpat z fit-wiki,  kde jsou vypsaná témata z let předcházejících. Na ústní jsem se připravoval až odpoledne po písemné části (ústní byla další den ráno) a přežil jsem.

BI-AG1 [Algoritmy a Grafy]

Mnou nejvíce obávaný předmět z „velké trojky“. Relativně mě baví vymýšlet algoritmy a látka mi přišla velmi zajímavá ba dokonce přínosná. Stejně byl ale předmět jedním z nejtěžších, které jsem na FITu zdolal. Semestr začíná úvodem do teorie grafů a základními důkazy na stromech. Následně se přehoupne do pokročilejších algoritmů jak pro hledání na grafu (DFS, BFS, Djiskra, Bellman-Ford), tak i na hledání minimálních koster (Jarník, Kruskal), řazení (QuickSort, MergeSort) či algoritmy jako TopSort, technika rozděl a panuj a nějaké to dynamické programování. Esenciální znalosti programátora.

V semestru se vypisují 3 progtestové úlohy, které není nutné všechny splnit. Prvním šokem je zápočtová písemka, která je současně v semestru i jediná. Není vůbec takový problém nezískat zápočet a následně selhat i u opravného termínu. Zkouška je jak jinak než triatlonový styl rozstřel-písemná-ústní část. Z každé části lze stejně jako u AAG (nebo ZDM) vyletět. Získané zářezy se ale z pažby nesmazávají. Je tedy potřeba opakovat pouze od první části, kterou student nezvládne.

Jak udělat AG1?

Prvním krokem je nepodcenit zápočtový test v semestru. Měl jsem z něj respekt a důkladná příprava se vyplatila. Je nutné se naučit se úlohy typu AVL strom, binomiální/binární halda či hešování s otevřenou adresací, což jsou mechanické úlohy u kterých není potřeba moc přemýšlet. Pak už se jen modlit, že cvičící nebude tak krutý a nedá do písemky moc grafových důkazů které u některých cvičících tvoří přibližně polovinu písemky.

Zkouška se skládá opět ze tří částí. Rozstřel se dělá v systému Marast a je potřeba získat alespoň 5/10 otázek správně. Pokud si člověk projede selftest (cca 1 den), neměl by s tím být problém. Písemný test je v tomto případě hlavní kámen úrazu. Je tvořen třemi otázkami. První téma je nějaký algoritmus z přednášky, dokázat korektnost, ukázat časovou a paměťovou složitost, případně ho aplikovat na zadaný problém. Druhá otázka je již více o přemýšlení. Je potřeba vybrat správný algoritmus který efektivně vyřeší problém ze zadání. Opět je potřeba popsat do detailu korektnost a dokázat všechny požadované vlastnosti. Ve třetí části se obvykle objevuje úloha na dynamické programování. Osobně doporučuji propočítat si všechny příklady ze všech předchozích let. U dynamického programování se hodí si třeba v pythonu zkusit problémy i naprogramovat. Nezabere to moc času a člověk se to tak dobře naučí a pochopí. Chce se to taktéž nebát do písemky napsat svoji úvahu a pokusit se o důkaz, i když si není student jistý. Lepší, než nenapsat nic. Ústí veta otázka už mi v AG1 připadá spíš jako formalita. Připravil jsem se na všechny témata ze seznamu otázek a prošel jsem bez problémů. Sečteno a podtrženo to vidím na 5-7 dní studia. U písemky záleží jaké má zrovna člověk štěstí na zadání. Hlavně u prvních termínů mi ale přišlo, že se přesně opakují zadání z minulých let.

BI-ZDM [Základy Diskrétní Matematiky]

Diskrétka byla první matikou, které jsem se nebál. Tedy hlavně poté, co jsem prošel lineární algebrou a matematickou analýzou. O diskrétce panuje pověst ne-tak-těžké matiky, s čímž konec konců musím souhlasit. Nebylo to tak strašné. O to víc ale  časově náročné v semestru. Je potřeba se pravidelně připravovat, dělat domácí úkoly, učit se na písemky a dělat pořád minitesty na Marastu. Je toho hodně, ale odměnou za hodně práce je zkouška, která není ve srovnání AG1 a AAG tak náročná.

Líbí se mi, že se v diskrétce probere relativně velké množství rozličných témat. Ale současně je toto i prokletí, protože na každém cvičení se probírá něco úplně nového a je potřeba být pořád v obraze. Začíná se asymptotickou složitostí a přes relace a kombinatoriku se dojde až k rekurentním rovnicím a modulární arietmetice. Předmět mě ze začátku vůbec nebavil. Bylo to neustálíé dokazování relací a jejich vlastností. Zajímavý mi předmět přišel vlastně až ke konci a při učení na zkoušku. Probraly se  zajímavá témata jako řešení rekurentních rovnic či Mistrovská metoda a Čínská věta o zbytcích.

Jak udělat ZDM?

V semestru je relativně velké množství způsobů, jak nasbírat dostatek bodů pro zápočet. Píšou se dva zápočtové testy v průběhu, a navíc každý cvičící zadává i úkoly za bonusové body. Pokud body chybí, je možné napsat si i opravný test. Ke konci semestru se píše taktéž Midterm. Jedná se o dvacet otázek ze systému Marast. Já osobně jsem si napočítal velké množství příkladů ze selftestu, a neměl jsem s laťkou pro průchod problém. Co se týče zkoušky, probíhá známým systémem rozstřel v marastu-písemná-věta. Opět, rozstřel si chce napočítat ze selftestu na Marastu. Zadané příklady jsou pak velice podobné právě těm z přípravy. Na písemku je potřeba dokonale umět hlavně poslední 3 cvičení. Pokud si člověk propočítá všechny příklady z posledních 3 cvičení, má z velké části vyhráno. Celkově vidím přípravu na zkoušku tak na 4 dny studia. Na ústní vetu jsem se připravoval v čase, než byla opravena písemná zkouška a příprava mi stačila.

BI-EMP [Ekonomické a Manažerské Principy]

Za bakaléřeké studium je potřeba absolvovat jeden ekonomický předmět – EMP. Kdo by ovšem čekal kvalitní předmět, toho zklamu. Na první přednášce mi bylo řečeno, že účast není povinná, a že si přednášející nepřeje, abychom na přednáškách používali počítače. Z přednášky první se tak rázem stala i přednáška poslední. Na cvičení se probírá jak vytvořit správně business plán a cvičící se snaží vysvětlit základní mechaniky trhu. Právě business plán je třeba vytvořit jako závěrečnou práci a odprezentovat ho svým spolužákům. Celý předmět je zakončený extrémně lehkou zkouškou. Přišlo mi to jako kredity zdarma. Trochu pod úrovní ostatních předmětů na FITu, kde musí člověk bojovat o každý kredit.

Jak udělat EMP?

Na přednášky vůbec nechoď. Na tvorbu business plánu a prezentace to chce tak 2 dny. Písemka se píše kroužkovací na počítači s přístupem k internetu. Vůbec jsem se nepřipravoval a i tak jsem získal plný počet bodů. 4 kredity zadarmo.

BI-CS1 [C#]

CS1 jsem si primárně zapsal proto, že jsem se C# učil sám a neznám tudíž tolik pokročilých praktik a vychytávek jazyka.  Bohužel je předmět ale koncipován pro naprosté začátečníky. Na začátku semestru, kdy jsem ještě chodil na cvičení (pozn. přednášky nejsou), jsem se nudil. Na konci semestru jsem na cvičení neměl moc čas. Předmět je vyhlášený jako skvělá farma na kredity, jelikož prezenci nikdo nekontroluje, a zkouška se píše na PC s připojením k internetu. Já osobně jsem přišel na předposlední cvičení (po dlouhé době) s tím, že se zeptám kdy bude zkouška. Zjistil jsem, že se zkouška píše právě teď, takže jsem naprosto nechtěně bez přípravy napsal zkoušku. Předmět mi kromě 4 kreditů dal pramálo.

Jak udělat C#?

Stačí přijít na poslední cvičení. Příprava není potřeba, pokud jsi někdy něco v C# dělal. Pokud se domluvíš se kamarádem ze stejného cvičení a do nějakého google docu si nasdílíte výsledky tak to fakt nejde neudělat. Nejsnazší 4 kredity ever.

B4B39HRY [Počítačové hry]

Vývoj her mě dlouhodobě moc baví. Když jsem viděl dobře hodnocený předmět, který se vyučuje na FELu, bez váhání jsem si ho zapsal. Za jeden semestr se v tomhle předmětu naučíte spoustu užitečných věcí – od psaní pitche, přes design dokument až ke hratelnému produktu na konci. Hry se vyvíjejí v herním enginu Unity. To bude v pohodě, říkal jsem si. V Unity mám přece spoustu zkušeností. Časová vytíženost byla ale obrovská. Na začátku semestru si týmy o 4 členech vyberou zadání, sepíšou pitch a následně vytvoří design dokument. Náš tým byl nakonec ve složení 2 programátoři, zvukař, a 3D designér. Každý jsme si ale zkusili od každého něco. Každých pár týdnů je potřeba sepsat report o postupu ve vývoji a stanovit si cíle k dalšímu milestone. Vývoj her je těžkej. To je fakt o kterém se nedá polemizovat. Jakožto team leadera mě celý semestr pronásledovaly černé myšlenky, že musím makat. Nakonec jsem na vývoji strávil víc než 100 hodin čistého času. Vznikl tak z naší produkce epický survival shooter – Strahov Survival! Předmět mi opravdu hodně dal, považuji ho obecně za jeden z nejpřínosnějších za celé studium. Velmi doporučuji.

Jak udělat HRY?

Chce to holt makat. I přesto, že jsme skoro všichni v týmu měli s Unity zkušenosti nehledě na to, že se jím jeden člen našeho týmu i živí, bylo to velmi náročné. Obzvlášť si udělat čas, když se na člověka kromě milestonů valí v semestru i zápočty a progtesty. Ale dá se to zvládnout. Předmět je spojený i s dávkou byrokracie. Je pořád potřeba vyplňovat reporty, dělat prezentace, a připravovat herní dema. Jinak by to ale nešlo. Chce to dělat na tom průběžně, k čemuž mě konec konců donutily i milestony. Zkouška už není vůbec pro člověka, který se pohybuje v herním vývoji či chodí na přednášky vůbec problém.

Závěr

Takže obecně vzato jak hodnotím třetí semestru na FITu? V předchozích semestrech byl vždy jeden těžký předmět, zatímco ve třetím jsou těžké předměty hned tři. V průběhu semestru jsem měl nad hlavu práce se zápočtovými testy a projektem na HRY, při zkouškovém jsem si kvůli třem těžkým zkouškám po třech částech vůbec neodpočal. Říkal jsem si, že možná budu mít i čas si najít při škole práci, nebo začnu zase po půlroční pauze naplno trénovat orientační běh. Na nic z toho nebyl vůbec čas. Studia na FITu nicméně nelituji. Je časově náročné a nutí mě často učit se věci, na které bych se sám od sebe nikdy nepřinutil podívat. A právě ty udělají člověka lepším. Po gymplu jsem si myslel, jak umím kdejak dobře programovat. Opak je pravdou. Neuměl jsem nic. A pořád toho hodně neumím.