Tag Archives: šestý semestr

Latest Posts

Šestý semestr na FIT ČVUT: Final countdown

Tradičně tenhle blogpost píšu s víc než ročním zpožděním. Jak to bývá, na většinu negativních věcí jsem zapomněl. Musím říct že takhle zpětně byl tohle ten nejkrásnější semestr studia. Máte konečně možnost dělat na něčem co vás zajímá a baví, nemusíte v podstatě chodit do školy a můžete si tak organizovat čas úplně podle sebe. Když jsem nebyl v práci, měl jsem v pohodě čas jezdit na silničce a po večerech sázet LaTeX. Enjoyment.

Tenhle post je tak trochu guide pro studenty kteří mají před sebou státnice a zároveň taky svědectví týhle části studia FITu.

Jak napsat bakalářku a dát státnice

Kolem tvorby bakalářky panuje na FITu opar nejistoty protože vám vlastně nikdy neřekne, co a jak je potřeba udělat. Takže se musíte ptát starších spolužáků nebo sondovat fakultní web, kde to je někde zahrabaný. Tenhle post se to snaží částečně objasnit protože v posledním semestru jsem na rozdíl od předchozích do školy moc nechodil. Takže o předmětech se toho tady moc nedočtete.

Začal bych tím, že obecně nedoporučuju dělat věci na poslední chvíli. Mluvím teď hlavně o zadání bakalářky, který jsem neměl dopředu moc vyřešený a doháněl jsem to na poslední chvíli. Nebyla to sice tak moc moje chyba, ale kdybych byl začal dřív vyhnu se zbytečnýmu stresu.

Předtucha z budoucnosti – bakalářský projekt

Vracíme se v čase na konec 5. semestru. Museli jste si zapsat povinný předmět všech studijních plánů – bakalářský projekt. Cílem bakalářského projektu je donutit studenta pracovat dopředu na bakalářce a udělat nějakou práci.

Zápočet z bakalářského projektu vám uděluje vedoucí vaší bakalářky. Je tedy potřeba mít vybrané téma a mít ho zapsané v fakultním systému. Někteří vedoucí vyžadují reálnou práci. Většina vám dá ty 4 kredity skoro zadarmo. A ani jim nic nezbyde, když jste reálně na bakalářce za předchozí semestr nic neudělali.

Existuje předem stanovený deadline, který popisuje do kdy je potřeba zapsat si bakalářku a vybrat zadání. Dejte ale bacha, proces zadání tématu do systému je kapitola sama o sobě:

Poté, co se domluvíte s vedoucím, zapíše vám vaše téma do FIT systému. Následuje hadshake nutných potvrzení mezi vámi, vaším vedoucím, vedoucím katedry, paní v bufetu, bohem, nevrlou paní v šatně a já nevím kým ještě. A to samo o sobě zabere dost času. Je tudíž nejlepší vybrat si topic víc než týden před koncem semestru. Nicméně jsem pochopil, že tenhle deadline taky není „deadly“.

Při výběru zadání můžete využít vypsaná zadání na webu FITu ale dost realisticky nemusíte najít nic moc zajímavého. Další možností je domluvit si vlastní zadání s potencionálním vedoucím individuálně. Verze, kterou jsem zvolil já, bylo na bakalářce spolupracovat s firmou. Nasát tak firemní zkušenosti, něco si vydělat a zároveň si odbýt povinnosti ve škole.

S hledáním zadání doporučuju začít co nejdřív. Na druhou stranu není ale důvod se stresovat až uvidítě šprtíky hrotit zadání už v létě rok předem. „All is well“, času máte dost, ale je potřeba brát v potaz, že pokud si chcete jako vedoucího vybrat oblíbeného pedagoga, může být na konci semestru už přebookovaný od spolužáků.

Platí pravidlo, že alespoň jedna osoba z dvojice vedoucí/oponent musí být z FITu. Naopak druhá může být v podstatě kdokoliv (ale měl by asi mít minimálně bakalářský titul, tím si ale jistý nejsem).

Poté, co vyberete vedoucího a máte schválené zadání BP, stojí za to vybrat si i oponenta. Pokud to neuděláte, někoho vám automaticky přidělí. Je ale mnohem jistější se domluvit s někým sympatickým koho znáte. Nakonec vaši práci hodnotí právě vedoucí a oponent. Můžete si takhle trochu snížit pravděpodobnost že oponent bude debil a navrhne vám F.

Šestý semestr – fun begins

Tak a je to tady. Přišel šestý semestr a vy máte makat na bakalářce. Před sebou máte 12 týdnů, počítač a říkáte si „Času dost.“ Času dost to fakt je. Čím dřív začnete, tím míň stresu si zažijete.

V posledním semestru jsem měl splněny všechny povinné předměty i dost kreditů. Zbyla jen práce na bakalářce plus předmět DPR, který standardně zapisuje v posledním semestru. Dobrovolně jsem si navíc zapsal pouze seminář znalostního inženýrství (BI–SZ2).

[BI-DPR] Dokumentace, prezentace a rétorika

Na DPR se učíte, jak sázet v LaTeXu, jak používat FIT šablonu a jak se připravit na prezentaci bakalářky u státnic. Přednášky jsem bohužel nestíhal, protože byly v pondělí. Já jsem chodil do školy jen v úterky kdy jsem měl kromě cvik z DPR i SZ2 takže o nich můžu říct je to že se bez nich dá obejít.

Naopak na cvičení bych chodit doporučil. Některá jsou trochu pointless a připomínají mluvnici někde na gymplu, na jiných se ale naučíte používat LaTeX což je potřeba.

V průběhu semestru se píše několik online testů které testují jak gramatiku tak citační etiku. Není to nic složitého a máte na ně několik pokusů a fit-wiki. Donutí vás ale zamyslet se nad tím co děláte.

[BI-SZ2] Seminář znalostního inženýrství 2

Loňský běh vedl Pablo a tenhle semestr ho převzal Ondra Bíža. Trochu se změnila struktura předmětu (bohužel k horšímu) kdy už nebylo potřeba připravovat podrobný handout. Taky úroveň jednotlivých prezentací byla horší než loni. Vzhledem k tomu, že Ondra jde na magistra do USA, jednalo se možná o poslední běh. (edit z budoucnosti: SZ1 is alive.)

Deadline se blíží – zábava končí

Hodně záleží obor od oboru a zadání od zadání. Dostal jsem pocit, že mezi softwarovými inženýry často spočívala bakalářka ve tvorbě „nějaké“ aplikace, což někteří stihli už v předchozím semestru. Pak celý semestr jen chodili na pivo a psali v TeXu dokumentaci což nezabere tak dlouho.

U já jsem tradičně na BP makal až do poslední chvíle.

„Art is never finished, it is abandoned.“

Vyplodit samotnou textovou část za týden až dva není tak zásadní problém. Chce to mít ale o čem psát.

Ohledně výběru vedoucího práce. Úplně nejlepší je mít vedoucího, který vaši práci opravdu povede a bude s vámi komunikovat a spolupracovat. S výběrem si dejte záležet. Vyberte si někoho inspirativního o kom si řeknete – „tyjo, taky bych někdy chtěl bejt takhle dobrej“ – a třeba od něj ten skill fakt nasajete a taky jednou budete dobrý. Než si vedoucího vyberete zeptejte se ostatních studentů kterým už nějakou práci vedl. Je šíleně cenný mít přehled o tom, jaký měli zážitek.

Před deadlinem je potřeba ukázat svázanou BP ve dvou kopiích na studijní kde vám na ni dají razítko. Součástí práce musí být praktická část na nějakém médiu – CD, SD. Viděl jsem i lidi co to dávali na flešce. Jak to přidělali k deskám fakt netuším. Potvrzené výtisky osobně odnesete oponentovi a vedoucímu. Opět je to takový „soft“ deadline. Pokud to přinesete o den později taky vás asi nevyhodí.

Odevzdáno – státnice za rohem

svoji bakalářku po vytištění zavřete, odevzdejte a neotvírejte

Sun-c‘, Umění získání titulu

Po odevzdání BP máte 4 – 5 týdnů na to, abyste do sebe nasoukali látku z většiny hardcore předmětů, které jste na FITu prošli a šťastně zapomněli. Můžete si dát pár dní pauzičku ale pak je nejlepší začít se učit. Určitě budete znát někoho, kdo už při odevzdání BP měl vypracovanou půlku státnicových okruhů a vy máte pocit, že jste totálně v pí*i. Klid, je čas, ale je ho málo. To zvládnete. Tak jako my a další válečníci před vámi.

Státnice na FITu se skládají ze dvou komponent – prezentace a obhajoby. Dopředu víte, kdy začíná i končí státnicové období, ale přesné datum svojí státnice ne. Rozpis kdo a kdy jde na řadu vám dají k dispozici až na začátku zkoušecího dvoutýdenní. Škola má nějaký deadline do kdy tyhle informace musí zveřejnit ale ten samozřejmě nedodržovali.

Na obhajobu si nachystáte prezentaci vaší práce – v DPR vás ji donutili vytvořit už před několika týdny – a následně ji přednesete vaší porotě. Kromě poroty (a vlastně kohokoliv) může přijít i vedoucí a oponent. Oni vypracovali vaše hodnocení takže je fajn, když ho i na místě přečtou. Třeba se vás pak při určování známky váš vedoucí zastane a nevyhodí vás.

S posudky od vedoucího a oponenta se seznámíte přibližně týden před státnicema. Mají na to nějaký deadline, ale tradičně ho moc nedodržovali.

Na základě posudků, vaší prezentace a otázek od poroty se stanoví známka kterou ale určuje porota. Nemusí nutně ležet mezi hodnocením vedoucího a oponenta. Pokud ale máte kvalitní práci nejspíš tomu tak bude.

Ústní zkouška je důvod, proč se všichni bojí státnic. Skládá se ze dvou otázek. Jedna je z oborových, druhá z povinných předmětů. Tedy celkem přes 60 otázek, které byste se měli dokonale namemorovat. S kamarádama jsme si oborové otázky vypracovali a pro představu jsou na GITu. Společné okruhy jsou mnohem horší, protože v jedné otázce se často vyskytne i látka třeba ze 4 přednášek (looking at you algoritmy a grafy). Navíc to jsou vesměs věci co vás moc nezajímají ale počítá se s tím, že je perfektně umíte.

Jak to funguje? Dostanete místnost a čas kam se máte v den státnic dostavit. Máte na sobě oblek. Už je skoro léto, takže se potíte jak pes. Přijdete do specifikované místnosti a nafasujete 2 náhodně vybrané otázky. Jedna ze společných okruhů a druhá z oborových. Tady u mě došlo k mírnému fuckupu, jelikož mi systém vygeneroval 2 oborové otázky. Obě dvě jsem celkem dobře uměl takže jsem si vůbec nijak nestěžoval a vypracoval je. Na otázky máte v součtu asi 40 minut. Pak už jen čekáte než si vás zavolá komise.

Přijdete před komisi, představíte se a začnete prezentovat svoji připravenou prezentaci. Po prezentaci se přečte posudek vedoucího, oponenta a známky co navrhují. Následně „obhajujete“ svůj papír s řešením vylosovaných okruhů. Na vaši obhajobu může přijít kdokoliv. Takže klidně vaše holka nebo kamarádi s flaškou. To je asi fajn, protože když komise nebude dávat pozor protože řeší to že vám přiřadila 2 oborové otázky můžete svoji práci ukazovat alespoň jim a nemluvit do zdi.

Problém s 2 oborovýma otázka se u mě samozřejmě komise snažila zahrát do autu. Doptávali se mě tak na nějakou otázku kterou si vytáhli z paty. Samozřejmě že jsem to na místě mírně zmotal a opakovaně jsem jim tvrdil, že na DFS se používá fronta a určitě ne stack (to je možná správně, pořád to z hlavy nevím a nechce se mi nad tím přemýšlet). Ale byli shovívaví a donutili mě naštěstí změnit názor.

Po dozkoušení vás vyženou ven z místnosti aby se domluvili na známce. Stojíte přede dveřma a zvažujete svůj osud. Vyhlídka dalšího učení je v tuhle chvíli fakt nechutná takže se můžete asi jen modlit. No a pak vás zavolají zpět. Řeknou, jak se rozhodli, potřesou si vaší zpocenou rukou a můžete se jít spát nebo se opít.

Jak se efektivně připravit na státnice moc neporadím. Každému vyhovuje při učení něco jiného. Mě hodně bavilo učit se se spolužáky. Pro klid v duši je potřeba umět od každé otázky alespoň nějaké nutné minimum. Zaprvé vás to hodí mírně do pohody, zadruhé pokud víte alespoň něco a máte kvalitní posudek, od státnic vás nevyhodí.

If you can’t explain something in simple terms, you don’t understand it.

Richard Feynman

Vzhledem k tomu, že se předem dozvíte kdo bude sedět v komisi, lze se selektivně zaměřit na předměty, které členové přidělené poroty typicky zkouší. Spolehnout se na to ale nedá. Vykašlat se kompletně na některé otázky je hazard který nemusí úplně dopadnout. Navíc existují „renezanční učitelé“, kteří učili tak půlku předmětů na FITu takže vám to moc nepomůže.

Pokud máte v porotě vedoucího, tak ten by vás zkoušet neměl. Naopak panuje rozšířený mýtus, že předseda komise nezkouší.

Suicidal bottomline

Napadla mě zhoubná myšlenka že FIT by se vlastně dal dát za pět semestrů. Bylo by potřeba obětovat léto mezi čtvrtým a pátým semestrem na psaní bakalářky a v předchozích semestrech si zapsat pár předmětů navíc. Jestli by tohle stálo za šestiměsíční následující prázdniny je otázka. Zní to lákavě. Ale je to sebevražda.

Dovětek autora

Měl jsem štěstí že jsem mohl dělat bakalářku pro Jumpshot (Avast). Jo, to je ta firma, která prodávala data uživatelů Avastu a kterou letos na jaře Avast zavřel. Chápu, bylo to eticky na hraně, ale i tak to byla super společnost. RIP.

Pracovat v Avastu byla bezva zkušenost. Pro studenta žijícího na koleji co si k večeři udělá tak možná párky nebo chleba s hořčicí jsou benefity ve firmě jako Avast pure dream (čti snídaně a obědy ve formě švédského stolu, svačiny v práci, fotbálek a ping-pong, místnost se sítěmi na spaní) a zásadní životní upgrade. Poznal jsem spoustu bezva lidí a celkově nebýt týhle zkušenosti tak nejsem ani zdaleka tam kde teď jsem.

Pracovat na bakalářce pro firmu musím vřele doporučit. Pokud máte vedoucího ve škole a jasnou vizi co dělat, tak go for it, můžete si tak dělat úplně cokoliv vás napadne. Pokud si ale chcete zkusit jaké je to pracovat na reálném projektu a nedělat jen něco do šuplíku tak není nad čím váhat. IT je jeden z mála oborů kde něco takovýho jde a je škoda toho nevyužít.

Jak jsem se dostal ke spolupráci s Jumpshotem je kapitola sama o sobě. Long story short jsem nejdřív poslal mail všem cool firmám v Praze a překvapivě mi jich i pár odpovědělo. Nakonec jsem se k téhle spolupráci dostal tak, že jsem „zanetworkoval“ na jedné přednášce a rozhodnul jsem se právě pro Jumpshot, kde jsem jako bakalářku trénoval neuronky klasifikoval s nimi URL adresy – viz Klasifikace webových adres pomocí hlubokých neuronových sítí.

Po bakaláři jsem už na magistru absolvoval Erasmus v Lisabonu. O tom v budoucnu taky něco napíšu. Na magistru pokračuji dál s FITem. Spousta kamarádů mi odešla do zahraničí a na jiný školy (TUM, MFF UK, FEL) a i já jsem o tom uvažoval. Na druhou stranu chci při škole pracovat a nechci to nijak hrotit. Takže volba padla právě na FIT. Navíc mi bylo po konci bakaláře nabídnuto učit VZD, což byl můj úplně nejoblíbenější předmět. Tak pokud jste ho ještě neabsolvovali, tak si ho zapište.

Pokud píšete / chystáte se psát bakalářku tak držím palce, to zvládnete.